Ulož se k spánku ...

Z tvých paží stoupá něžná sladkost
balzám, který mě unáší na samou hranu spánku
pod stinným loubím z vinné révy a květin.

Každé další slábnoucí nadechnutí je prodchnuto láskou
protože vzduch mi skýtá prosté štěstí, že jsem v tvé přítomnosti
že se k tobě mohu přitulit.

Bůh spánku hraje nám na rákosovou píšťalu
i harfu, píseň o staletém košatém stromu
lákajícím do svého stínu mladou krásnou dívku.

„Pojď a ulož se k spánku pod listy medovými
pojď, ulož se k spánku…
ach, já nepovím, co uvidím, ne nepovím
co pod tvým šatem z vánku uvidím.“