Psal se příběh

Zdál se mi sen
ale nebyl jsi v něm
Jen Tvůj stín kráčel kolem
pohladil mě po vlasech a zašeptal...Sbohem...

Odcházíš daleko
tam kde volnost je tvůj klíč
Možná to byla pitomost
vzít si od tebe chtíč...

Psal se příběh,o jednom králi
byl milý,hodný a všichni ho měli rádi
Měl náruč vždy každému otevřenou
ale na jednu holku,nemohl nikdy zapomenout....


Trápila je láska, tak převeliká
že ze smutku jim písnička vznikla
Zpívala jí pak celá jeho zem
ty tóny o touze,slyším až sem...

Tichá to hudba o dvou neznámých
prý tenkrát si byli navzájem oddáni
On pro ni i modré z nebe dal
jen Ona cítila v sobě žal...

Na osud prý už dávno nevěří
svou lásku ukládá v noci do peřin
Usíná pod býlím baldachýnem
myšlenky utápí jen svým splínem...



Když ji tenkrát maloval,byla nejkrásnějším dílem....