Až bude...
Až bude...
Anotace: jeden den končí a druhý začíná...takže ve skutečnosti vlastně nikdy nic nekončí...
Až bude sníh tát z útesů
a slunce opráší svůj háv duhy,
já s Tebou jak vločka se vznesu
a poletím…až za polární kruhy,
tam, kde jen noc bude den krýt,
kde se v paprscích nerozpustíme,
kde na věky spolu budem´ žít
a nikdy se neopustíme…
Až bude světlo ztrácet své bílé trasy
a večer do tmava obarví si líc,
vezmu ty naše srdeční jasy,
jedny z nenahraditelných krás
v jednom z nejněžnějších tich
a rozzářím hvězdy i měsíc,
co budou svítit z nás
a my pak svítit z nich…
Až bude listí padat ze stromů
a vítr odfouká ho vstříc pláním,
až bude listí mizet z rýh domů,
chytím Tě za ruku a odvanem za ním…
Až se budou kopretiny rozplétat
a pylové peřiny začnou odkvétat,
lehnem´ si do lůna samotných květů
a chmýříčky budem´ mávat celému světu…
Až se voda zastaví a přestane téct,
až si přes větve cesty neproklestí,
obejmem´ se a prsty necháme provléct
a rozproudíme ji z kapek a úsměvů našeho štěstí…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Nádherné počteníčko, hned miláčkovi píšu psaníčko do SMS, by už robotu skončil a byl brzy v teple, že noc brzy uteče a nový den, lásku nám znovu navleče...
31.01.2011 22:30:00 | NikitaNikaT.
..jsi velice šikovná
číst Tvé verše je veliká lahůdka a já Ti za to děkuji
31.01.2011 13:57:00 | Noc17
navěky je až příliš dlouho zdá se mi!
já klidně chvíli v intenzitě prožít chci na zemi
a potom věk už třeba ve vesmírné náruči
kde láska bude plát a cit mě naučí...
31.01.2011 12:42:00 | šuměnka
Moc krásná báseň. Musíš být velmi zamilovaná, to Ti přeju. Tak ať se daří. Ode mne ST
30.01.2011 23:22:00 | Antonín Peřina
