Sedím v koutě
oči upřené do deště - to znám
tvá fotka leží pode mnou
roztrhaná – jako srdce mé.
Jiné touhy zvou tě
a já zase sám
prodírám se tmou
jak rychle se, vše blízké z minulosti
může stát, tak vzdálené...
Někde jsem četla:/ o lásce se nediskutuje láska je /
jen někdy neskutečně bolí ale je dobré ji prožít st
31.01.2011 20:38:00 | Divoženka1