,,...břicho se mi svírá
to samota mě sžírá.
Neznámý stesk
zasáhl mne jako blesk.
Náhle neznamenám vůbec nic
přesto potřebuji něco říct.
Skrytý pláč,
ale nač.
Sám dábel přišel k branám v nebi
-žádá- vyjměte ty hřeby.
Provází ho hřích
co našel v očích mých.
Krvácím slzy
usmířím se brzy.
a tak zůstávám.....,,
Vydrž, bude opět lépe.Někdy je samota zapotřebí, aby si člověk vyjasnil o co mu v životě jde.
09.02.2011 13:40:00 | jaroslava anna