Všichni vypadali sebejistě
/ jen Ona byla nejistá /
A všichni vypadali tolik čistě
/ jen Ona zdáním nečistá /
Nevěděl, od kdy existuje
/ a ani Ona nevěděla /
I poslední vlak dávno ujel
..ač odpověď mu šeptnout chtěla
/ tak jí se vůbec nezeptal /
Chtěl okouzlení, které měla!
Chtěl rozptýlení / o to stál /
Chtěl občasnosti, jimiž zněla
Chtěl nevím co? / však nežádal /
•
Poslouchal, kdy se rozezvučí
by zvuky různé pochytal
a v dlouhé chvíli v tajném místě
jí potom oči zavázal
a ústy zkoušel tělo mučit
pak symfonii rozehrál
…a za cíli šli jistojistě, když ve dví tělo rozeťal…
Lenko, mám za to, že to úplné vykolejení není, jen větší odbočka. Šumi použila v posledních třech verších dvě slova "mučit" a "rozeťal", která ve mně myšlenku na nestandardní praktiky vyvolala, přestože byla použita v kontextu něžném, jen vášeň naznačujícím... A můj sklon ke slovním hříčkám znáš (hříčky typu sado-maso mi nic neříkají |;-). No ale na tu Moničinu odvetu, jestli, jí zbyde čas, se těším, to nebude na modré žádný průvánek, ale jistě pořádný průvan (tedy spíše průvánice, průchřice, průrkán, možná i průrnádo neboli průrikán či průjfun)!!!
10.02.2011 12:55:00 | Špáďa
To Noc17;
lásko, Ty se mi rozhodně neomlouvej nikdy za nic!
vím, jaká jsi duše a pokud Špáďovi to rozjitřilo fantazii
tak já mu nějaké to sado vymyslím, kde biče lačné žijí
a pozvu orkánové děvy i sestřenice vánic :DD
10.02.2011 12:35:00 | šuměnka
to Špáďa: někdy mi Tvé myšlenkové pochody fakt unikají...tohle je od básně hodně dlouhá odbočka...možná by to chtělo trochu zakolejit...
10.02.2011 12:01:00 | Noc17
poslouchal kdy se rozezvučí
Orfeův hlas mu o ní pošeptal
posbíral jaro do pavučin
a na její tělo
symfonie hrál
jak zní ton
v němž všechny melodie světa
ukryly svůj zvuk
tak jako výdech milování
souzvuk dvou srdcí
láska
bez úsluh
10.02.2011 12:00:00 | Noc17
Když básník počne sado,
měla by přijít soda...
Však s poezií maso
a tužeb plná dosa
a libuje si soma,
že z chutě vášní osad
vyrostla v těle oda...
10.02.2011 09:11:00 | Špáďa