Svléká se žena
a nesměle se dívá
zavírá oči
ve tmě se stmívá
nevěrné oči
dlaně se v tichu bojí
než se ten dotek
ve snech zdvojí
poprvé pláče
dýchá mým dechem
nahlas
když unavena spěchem
v mé duši
jak v truhle uzavřena
poprvé usne
zas moje cizí žena