Návštěvnost
Vyplouvání
Vyplouvání
po ostří zubů těch krutých žraloků,
zalepil jsi místa bolavých činů,
že už může opustit tu svou zátoku…
Odráží se od kraje a svobodně vyplouvá,
hbitě mrská světlem zjasněnou ploutví,
až se břehy třesou a písek nadouvá,
po chvilce u osamoceného ostrůvku kotví…
Odhazuje svůj háv studu a plave mu blíž
a čeká, abys ji zas horce políbil,
až zmizí všech zbytečných starostí tíž
a perlorodky záře rozsypou se na tisíc mil…
Až se moře nevinně zauzluje v tsunami
a smyje okolní zruinovanou zem,
by vyrostla nová…čistá, svěží, s perlami,
jež rozpálí mou hruď na srdci Tvém…
Až se hladina dotkne sluneční svůdnosti
a na pobřeží se prudce rozsvítí majáky,
zaplaví mě obrovská vlna radosti,
to když vidím, že jsi šťastný…
…tak já jsem taky
a strašně moc…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisklíbí se mi vykreslená detailnost, štěstím zalitá, krásné verše..
27.02.2011 20:48:00 | zelená víla
...až jsem se zasnil
ST
20.02.2011 13:17:00 | Kars
a pak že život nemá cenu?
pro tyhle chvíle znovuzrození
stojí tu být. A ustát scénu
neb po zásluze zas nás odmění...:)
moc si to s Tebou užívám!!
20.02.2011 10:34:00 | šuměnka
to Z.r.: protože jsem to nejdřív myslela tak, jakože vyplouvám za štěstím :)
18.02.2011 19:30:00 | Jiná
Proč se to nejmenuje Mořská panna? :o))
Je to dobrý i tak, máš u mě ST*!
18.02.2011 19:25:00 | Zasr. romantik
Je to dost dobrý, hezký obrazy, sdělemí, rýmy, jenom se mi některé verše hůře četli, např. - po chvilce u osamoceného ostrůvku kotví.
Napřed jsem si myslel, že je to moc dlouhými slovy a verši, ale pak jsem si vzpomněl, že vlastně jsem vždycky dost blbě četl.
18.02.2011 18:43:00 | René Vulkán