..dny vlály..

Dny vlály jako vůně stromoví
A kdo se nadechl, tak snáze odpoví
na vzkaz, který se uvelebil pro jediné oči
na malé lavičce tam v parku na nábřeží
/ neb pisatel moc dobře tušil, že mu na to skočí
i jiní čtenáři, co na srdce jim sněží /

Ta věta ovšem měla význam svůj, a jediný;
"toužím po těle hříšných cest a duši bez viny"

Dny vlály jako vůně dešťoví
A kdo se zamyslel, tak třeba napoví
že vzkaz, který své místo zaujal pro tu jedinou z žen
v dřevěném podkladu lipových letokruhů
/ psal pisatel šibalské duše, ač byl vážně okouzlen
když spatřil ji, nad hlavou duhu /

Ta věta tedy vážně měla svoje dané poslání;
„že touží po slunci i mrholení skrytém ve dlaních“…