Láskám minulým...

Anotace: Ztracená manželství přece začínala tak krásně...

Víš,
milovala jsem Tě !
Tolik moc !
Když byla naše VN,
velká noc
to krásné milování...
Slzy štěstí,
vpité do polštáře
svědkem mé oddanosti
k Tobě byly...
Víš,
chtělo se mi v té chvíli
pod Tvou kůži vklouznout,
abych já Tebou mohla být
a Ty mnou.
Tak mi bylo, můj milý !
Ach, jak se člověk mýlí !
Má láska Tebou jenom protekla,
mizela,
silou své nekonečné hmotnosti
trhlinou v časoprostoru,
pohlcena beze stopy v ústech,
jež otevřela dokořán Tvá netečnost...
Tebe se nedotkla má oddanost,
jen Tebou prošla,
jak zmatené, ztracené dítě
vztahující ruce k důvěře
Tebou odmítnuté...