..ve svitu Měsíce..
..ve svitu Měsíce..
Jsem Vichřice!
A můj hlas promlouvá snad všemi zvonkohrami světa
že miluji Tě hluboce a silně!
Líbám Tě / ať jsi kdekoli /
na ústa, na líce
mé tělo skrz to Tvoje neomylně
vplétám
ať napětí nás obou povolí
ať otázkou je odpověď, ta nadhoroucí věta
ať roztočí se věčné soukolí
a vynese nás za hranice…
Jsem Vichřice!
A můj dech rozšumí snad všechny traviny i listy stromů
že miluji Tě nadpozemsky čistě!
Líbám Tě / s touhou těla /
ve svitu Měsíce
na každém možném místě
zlomu
ať navěky jsem Tebou rozeznělá
ať odezva je přijetí, ta síla axiomu
ať otevře se prostor vprostřed čela
a sejdeme se třeba v Africe…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jsi slunce i stín
náruč i klín
kam složí poutník sny
do kapky
co na rtech čeká
a rozvodní se jak řeka..citů
ST
23.02.2011 20:34:00 | Mbonita
V té básni jen nabíráš sílu...
Však kdekdo ví, že teprv dojde k dílu,
až Vichřice se rozburácí...
(lehký šum těžko kmeny kácí).
Až zplna zazní Vichru sten,
nejednou za noc padne kmen!
23.02.2011 18:19:00 | Špáďa
Vichřice?
Teď přímo větrů směsice,
spojení něžnosti a síly.
Vánek, co umí něžně pohladit
i v uragán zesílit.
23.02.2011 14:53:00 | Mourek
kdo s vichřicí se kamarádí
strachem mu rysy netuhnou
cestou v lásky stromořadí
že sražen její korunou
jak historické harampádí
city v prach se sesunou
kdo s vichřicí se kamarádí
byť stopen její lagunou
jen neúprosné boje svádí
s lyrou téměř bezstrunnou
loví stopy zašlých mládí
ve vráskách s tváří pohublou
***
Jiří
23.02.2011 09:30:00 | j.c.
Jedno kde a kdy se sendete, hlavně, že se nandete. Krásná šumivá vichřice... nechť jeho kroky brzy a rychlo k Tobě přivane. ST!***
23.02.2011 08:44:00 | NikitaNikaT.
