V paprscích Luny...

Blízko je - zároveň však daleko,
to pouze jí mé srdce podlehlo,
láska má k ní, už není jen na oko,
city mé k ní, už cosi povzneslo.

Vídám jí ve snech, vídám jí každý den,
doufám, že to není pouhá iluze - jen,
je jak paprsky Luny, co lesem prochází,
jak štěstí a láska, co mne furt provází.

Přec je v týdnu jen na obrázku,
co vykouzlí mi úsměv na tváři,
o víkendu mi vždy dělá vrásku
a mé srdce se láskou rozzáří.