sténá tvá žena
dýchá mým dechem
když poražena spěchem
povodeň touhy
tmou protrženou hrází
hoří
a přece něco schází
dýchá má žena
dlaně zakryté sněhem
když unavena během
v poušti
kde prázdné noci zebou
zítra
zas probudí se s tebou
v dotecích na pokraji
vášně
znáš příběh
znáš mě...
Dýchám v oblacích
v parné mlze
s duhou se vytrácím
barvím květ
do prostých vět.
S divokou hřívou
ve větru hraji
a svádím
svět
ke zvonkohře.
A v poli z vlčích máků
jen tiše-ji našlapujem! ST
01.03.2011 10:18:00 | Tanzania
Dýchala i jsem sténala dneska s miláčkem, když pauzu měl, než práce zase zavolala, že už je čas ...
23.02.2011 14:16:00 | NikitaNikaT.