Nad hladinu vykukuju,
smělé plány dneska kuju.
Nehledám stéblo ani prám,
jenom v dálce tuším oceán.
Rozlila se malá vodní plocha,
já však jsem tu pořád doma.
V mém srdci na jednom z remízků
hřeje plamínek - zahřej se Cipísku.
V jeho stínu hrajeme si na lásku,
tak neváhej
a přimaluj mě do svých obrázků.
Já tomu vůbec nerozumím a přesto se mi to líbí. Budu se muset nad sebou zamyslet.
16.05.2006 11:32:00 | umělec2
A vida, ještě jedna krásně proteplená...
takové básenky jsou tuze, tuze třeba!!! :o)
30.01.2006 11:27:00 | Cecilka
Aničko, ta je milá...nestíhám..psala jsi mejlíka..nějak se mi postrácely komentáře, mám je tam je do 12/05 (myslím v celkovém přehledu, už bych asi měla přestat psát)..kdy se zastavíš??? Opatruj se!!
27.01.2006 11:23:00 | Hančí