Padlí andělé

Kolik je kolem nás ztracených duší,
dávají to najevo, vy jste však hlušší.
Svět kolem nás je drsný a temný,
neúprosný a kde najdeš ruce jemný?

Hledáme cestu z věčného zatracení,
pátráme po štěstí, je anebo není?
Studený svět, dychtící po technice,
materialismu, my však chceme více.

Zajdi si raději ven do přírody,
s blízkými třeba do hospody.
Shoď se sebe plachtu temnou,
a pohleď na oblohu černou.

Nikdy nevíš, co náhoda přinese,
nečekaně a tvé hrdlo chvěje se.
Do rytmu tvé srdce rychle bije,
a ty víš, že naděje pořád žije.

Je ti nablízku, a ty přece to víš,
vím, že se před tím nezastavíš.
Mnoho lidí je na dně kdesi dole,
nadobro opustili své živé pole.

Zajdi si raději ven do přírody,
s přítelem třebas na závody.
Do rytmu tvé srdce rychle bije,
jsi šťastná, když se hezky žije.

Ani nevíš, jak ti to vždycky sluší,
jak tvé srdce lahodně sladce buší.
Je tohle vyznání, snad ještě víc,
Kolik je na světě vyhaslých svíc?

Zajdem si raději ven do přírody,
co nás povznese víc do pohody.