Každou noc hoříš
tak jako já
všichni jsou cizí
víc než se zdá.
Myšlenky zmizí,
krkavec zakráká.
Se zvědavostí rozevřeš žaluzie,
a nahlédneš.
Slza radosti pochybnosti smyje.
Jsi posel?
Ptáš se černého ptáka.
Jsi její strážce?
Stále kráká.
Bodnutí v srdci.
Odlétá...
Slza smutku,radosti padá na polici,
stéká..
Venku mlha.
Bojíš se prázdného zítřku.
Naděje ale stále zůstává.
Už dost nářku,
síla přetrvává.
Z tebe nikdy ovce nebude,
tak jak se to většině stává.