Anotace: je to moje terapie, tak to nečtěte když nechcete
Utéct pryč,
pustota,
prázdné křižovatky,
uprostřed stát...
Důtka, bič,
prázdnota,
na cestě - mé zvratky,
jak blázen se smát...
V každé té skulince,
sídlíš tam hochu,
v buňce i v krvince,
mám z tebe trochu
Hleny co stékají,
postupně níž,
hledají příbytek,
svou malou chýš.
Zmrzlé mé srdce,
a nachový žal,
v mém srdci zbyl,
jen z tebe kal.
Naděje zmizela,
stejně jak cit,
dál už v mé hlavě,
nechci tě mít!
trochu hrrr, ale vyjadřuje, co má, třebaže svérázně tvrdě, asi to k ní patří
16.03.2011 00:47:00 | ni.va