neSMRTELNÁ neMOC

Ona jak voda je – divá i klidná,
on jak by podzim spalující.
Ona jak poušť je – tak krutá i vlídná,
on jako nenávist milující.

Ona je duhou, jež překrývá nebe,
on je tím sluncem, co pálí i zebe,
ona je popel a on je prach,
ona je suchý déšť, on odvážný strach.

Lásko, jsi smrtelná nemoc
a jsi též moc nesmrtelná,
nestojíš za nic a přec tak za moc,
jsi jak ta smrt – nevyhnutelná.

Ona je prázdná síť, co plna ryb,
on smutný hepy end v pohádce chyb.
Ona jak oheň je, co mrazem žhne,
on jak by úplněk černého dne.

Lásko, jsi smrtelná moc
a jsi též nemoc nesmrtelná ,
nestojíš za nic, přesto za tak moc,
jsi co by smrt – nevyhnutelná.