Vždy v touze své zahalená
půjdu zahradami rozkoše,
kde mlčení je písní srdce
a v hloubce vzdechu
i slaných očích
odrážím Tvou krásu.
Kráčím tím rájem bez starosti,
protože Ty jsi se mnou
- v hlubinách mé víry,
tam kde i ptáci zatajují dech
z přinesné Oběti
mého Krista.
P
E
R
F
E ..F ..E ..K ..T ..N ..Í
K
T
N
Í
(takto to mělo vypadat, předešlého komentu si nevšímej :-)
11.03.2011 17:45:00 | René Vulkán
je to ryze poetické.. těžko se to komentuje, spíš to na sebe nechám tak nějak dolehnout... ale čte se to příjemně
11.03.2011 15:03:00 | JA.RO.