hloubka dechu
hloubka dechu
V hloubce dechu, tepu srdce,
v úplňku na sšeřelém nebi,
se kryje Tvá Přítomnost.
V lásce něžně slepé,
pozvedáš mě v zpřítomněné oběti
krve a těla Tvé všemohoucnosti.
Už není moje samovůle,
já ji vyměnila
za krvavý rubín Tvého srdce.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Nesvedl bych namalovat tak niterné obrazy.
Píš a piš a dávej to sem!
11.03.2011 17:38:00 | René Vulkán
Kdysi jsem četl knihu(jméno autora si už nepamatuji)..
Rubín je barvou mé krve.Je to v podstatě pohádka o osídlování Ameriky a o Pocahontas,a ten název mi utkvěl v paměti.
Krásný příměr a kásně zní ve tvé básni.
11.03.2011 17:04:00 | Marcone
dík, žes to sem dala.. poetické to je a nutí k zamyšlení o samovůli atd... piš dál
11.03.2011 15:01:00 | JA.RO.
