Dnes dopiju svůj pohár krutosti.
Dnes skončí něco krásného.
Cenou mé minulosti,
života bezceného,
je ztráta budoucnosti.
Dnes vykoupu se v samotě.
Dnes příjmu svůj osud,
souzeno mi je žít v temnotě
dnes,tak jako dosud.
Dnes zešílím,
dnes se uklidním,
dnes zatoužím,
dnes shořím.
dnes peklu propadnu
a nikdy víc se nevynořím.
Ďábel můj pán
a Bůh?Můj kat!
K samotě připoután,
Nesmím už lásku znát.
Jak jednoduše může se štěstí,
změnit v trpké neštěstí.
Ni rána pěstí,
nepůsobí tolik bolesti,
co ztracená láska.
Výhra jsoucí hořkostí.
Mé zbytečné slzy
žízeň nezahánějí,
a zatím,co sudičky zahálejí,
svatební zvony vyzvánějí.
Však nejsem já ten,co se žení.
Jsem jen looser,
den,co den....
Ach básníku plný bolesti,
co chybí mu lásky neřesti...
... ach anděli s polámanými křídly,
jsi jako koryta, s vyhaslími vřídly...
... člověče plný touhy a zatracení,
nepropadej ďáblu, ni Bohu mámení.
Láska je život a život láska,
ač není zrovinka na dosah,
buď rád, za její štěstí,
za oči jiskrné, ač není Tvou paní...
Ty vše před sebou máš,
aj ty se, člověče, dočkáš.
17.03.2011 21:53:00 | NikitaNikaT.