Vyprahlým rájem zapomnění
Vyprahlým rájem zapomnění
Mé srdce skrývalo houští,
dřív bývalo obrovskou pouští.
Vyprahlým rájem zapomnění,
přímalo lidské utrpení!
Poušť slova pohltila,
mé srdce rozpoltila.
Teď oceánem modrým je,
protože Tebe lásko miluje!
Je i nebe posetý hvězdami
a krásně sepsanými stránkami.
Popsalo své listy z lásky
a přestalo si dělat vrásky.
Neslibuj mu věčnost, to nechce,
začni ho milovat pomalu, lehce!
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
No teť jsem v rozpacích,po poušti modrý oceán...
V tom případě bych rači malo studnu s trochu lasavé vody :-)
07.04.2011 21:51:00 | Danger
Hele holka, dávám tip za téma.
Nicméně básnička by chtěla, podle mého názoru, ještě trochu dožehlit. Myslím tím pár rýmů, které mi připadají příliš používané.
Tím se nechci vytahovat, že bych měl lepší. Sám mám otřelých a jednoduchých rýmů ve svých básničkách fůru a vím, že to někdy jinak nejde, než je použít.
19.03.2011 21:11:00 | René Vulkán
