Všude kam se podívám...

Všude kam se podívám vidím Tebe,
však samota mne tiše zebe
Už neuleháváš na mé posteli,
ani se nechoulíš v mém objetí.
Proč pravá láska vyžaduje takové oběti?
Mám se Tě vzdát, abych dokázal, že miluji Tě,
však Tvá láska prchá hbitě
a v Tvém srdci již dávno místa nemá,
Tvé srdce je bez citu, duše němá,
když ptám se co cítíš ke mě.
Když v objetí Tě sevřu jemně,
v Tvých očích už není žádný lesk,
tančí v nich jen smutek, stesk...