Myšlenky, strach a tma

V půlnočních hodinách kdy člověk si sní,
já do tmy slepě se dívám,
však nic nepoznávám v ní
a přec spousty myšlenek mám.

Všechno zlé se na mě hrne
tou černočernou tmou a tichem.
Zlost, strach a bída si plyne
jen a jen mým směrem.

Přemýšlím, jak vypořádat se s tím,
ale nic mne nenapadá.
Pouze hrozivé myšlenky, snad bdím,
veliký strach mě přepadá.

Bojím se vůbec jen hnout,
myšlenky vedou jen k jedné cestě,
trápí a ničí duši mou,
ta však touží obejmout tě.