Poprvé
Poprvé
Jak dokonale padne ti,
rozkošný "císařův nový šat".
Nechej si ho, nemusíš ho vysvlékat.
Horký ruměnec střídá z neznámého napětí,
v objetí,
nespočet vteřin, co přeletí,
a milenci napnutí
vítají zázrak.
Oba dnes poprvé
pozávají nejen dotekem,
tajemství kůže bronzové,
ochutnají z jablíčka,
sundají z očí mámina sklíčka.
Zapomínají na poháky o čápech.
Jeho sten, její vzdech,
vpleteni spolu s krůpěji potu,
na tvářích,
v polštářích,
laskavá touha v očích,
dvou dětí náhle dospělých.
Něžná slůvka šeptají,
milují se, i milují.
Teď nemá nikdo víc,
ne svět, život je pár skic.
Budou ještě znát se za měsíc?
Nechme to jen na nich
a srdcím v jejich,
láskou plných.....dlaních.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
poprvé, když se zamilujem,
lásku do srdce navždy vtisknem,
tam zůstává přes lásky příští ukrytá,
čas od času na ní člověk vzpomíná.
23.03.2011 10:08:00 | Tamara
to "poprvé" je zaryto až kdesi v podvědomí
a vyšito do vnitřních stehů kůže
a každé další poprvé je vždycky plné tužeb
a zavoní jak jehličnaté stromy...
23.03.2011 08:49:00 | šuměnka
