Zaplavila jsi krajinu mého srdce
svým hřejivěním
v něm rozkořeňuje se láska
a prorůstá do věčnosti.
Hlínou to nekončí
ba vztáhneš-li paže k nebesům
ulpí na nich polibky
horké až mráz tají dech.
A touha zdvihá vlnu chtění
bortí se kříže
není kolem nic ba prázdná lež
vyrvaná ze základů
pravdivých až na holý kámen.
Pod hlavou dlaně nahé
srdce v nich
a uvnitř Tebe.
... Tvé přenádherné hřejivění ...
... způsobilo mé oněmění ...
/celá je krásná, šťastná adresátka Tvého vyznání ...;-) ST/
17.04.2011 19:21:00 | Bambulka
Opravdu působivé, odbře podané a maloučko k zamyšlení... prásno s city, srdcem rozvážným. ST!***
24.03.2011 06:21:00 | NikitaNikaT.