Femme fatale

Vytesaná z mořské pěny,
narozena z božské many,
vykreslena snem,
do cesty mi dána osudem.

Rozšťastňující mravenčení,
s výdechem okouzlení,
potkám tě,a nepustím.
Obejmu a políbím.

Taková je lásky přízeň,
vyhání z duše hlad,
prázdnoty chlad,
i srdeční žizeň.

Budu tě hýčkat,
Stále se s tebou smát,
rozmazlovat,
I po konci dnů milovat.
Na rukou nosit doslova,
sílu mi dají křídla amorova.

Probudil jsem se propocený,
a lehce sněním zmámený.
Ale s úsměvem na rtech,
ještě cítím mátový tvůj dech.

Až potkám tě,
ze strachu mlčky minu tě,
neoslovím,
hlavu skloním,
Jen projdu nenápadně kolem,
minu se s osudem.

Budu sám dál bloudit bezcílně svým životem.