Anotace: Když pocity nedají spát, říct někomu o nich je těžké a alegorie je nablízku...
Schovala jsem se za pírko,
které se uvolnilo z polštáře,
to bezpečí mě konejšilo,
než se ti ho podařilo sfouknout...
Přistála jsem na zemi,
ale ta bolest je krásná,
vůně parket mě probouzí,
právě když chci spát...
A ten soused pavouk,
co nožkami mě hladí,
slíbil úchvatné zapomnění,
jen si lehnout do sítě...
Ale nakonec i on odešel,
moucha byla lepší,
a já z toho nového zklámaní,
chtěla jsem se zadusit,
jedním smítkem prachu...
Nepodařilo se,
stále žiji,
bolest denně ukrývám,
a malým knoflíčkem,
tím, co ti spadnul z košile,
se večer marně přikrývám...
Všem moc děkuji za tipy a komentáře. Vážím si jich...
Ale je těžké,
nepadat do chmurna,
když těžké bláto,
do úst se vkrádá...
a znemožnuje mi říct to,
co bych chtěla...i to, co nechci...
29.03.2011 19:02:00 | terezkys
Smířlivá, smutná......no tak, nepadej do chmurna......podej mi ruku a půjdem dál. ST***
26.03.2011 15:03:00 | Tamara
Je smutná,taková odevzdaná:-((
Ale......
A ten soused pavouk,
co nožkami mě hladí,
slíbil úchvatné zapomnění,
jen si lehnout do sítě...
.....................................
...............
Z tohohle bude mít pár Literů záchvat "štítivosti",a husí kůži z pavoučka,tak přátelsky vykresleného:-))))
U mě za S.T.
26.03.2011 11:45:00 | Marcone