Ozvala se rána
Úder jak perlíkem
Do útrob stvořila se brána
A na nebesa zazívala rozvzdychaná zem…
°
Pak ozvala se druhá
Kladivo bouchlo kovadlinu
Vyvřela temně zlatorudá stuha
z pekelně roztoužených navnazených klínů…
°
A třetí uši zahlušila
Zaznělo srdce podzemního zvonu
Do krajin roztekla se podprahová síla
by v cestách vzruchů se oddala Ti bez pardónu…
To ještě v písku není kovadlina
oheň v mé výhni dosud nezažhnul
Teprve raší před kovárnou vína
Ty už jsi žhavá.A já bych tě kul..:)) -S-
28.03.2011 09:47:00 | Skywalker
Zvon duní v nás,
chuť po milování
probouzí.
Buší,
když těla
se v jedno změní.
Ohlušivě bije,
když jsme na vrcholu.
Úchvatné.....stala jsem se zvonem. ST***
28.03.2011 00:18:00 | Tamara
Moc se mi líbí... ST!***
údery lásky zvonu,
ať uděří stokrát za sebou
a klidně pak znovu...
...milování je čas,
rafičky se zastavily
právě v nahotě těl nás...
27.03.2011 15:08:00 | NikitaNikaT.