Čím víc...tím víc

Čím víc s tebou mluvím, čím víc tě znám,
tím víc tě chci, čím dál radši tě mám.
Čím víc tě mám ráda, tím víc cítím bolesti,
samé trápení a strach, to je ta role lsti.
Čím víc to bolí, tím víc ztrácím duši,
síla padá a srdce sotva buší.
Čím víc nemám duši, tím víc jen z půlky žiju,
jenom prázdné tělo, na měsíc si vyju.
Čím víc jsem jen tělo, tím víc jsem smutná,
však každému v okolí je to prostě putna.
Čím víc jsem smutná, tím víc ztrácím hlavu,
bez soustředění na školu v myšlenkách si plavu.
Čím víc ztrácím hlavu, tím víc nad tebou myslím,
všechny slova, co jsi řekl, ve vzpomínkách syslím.
Čím víc nad tebou myslím, tím víc do školy se těším,
jak se upravit a co si oblíct teď doma řeším.
Čím víc se do ní těším, tím víc tě ráda vidím,
možná spolu promluvíme, já po slovech pídím.
Koloběh se opakuje, nemá konce, stále se točí,
jen se bojím, že do něj někdy třetí osoba vkročí…