Návštěvnost
Zlomená láska
Zlomená láska
Zatímco v osudu je rozhodnuto,
srdce odmítá pravdu pochopit.
Je to tak těžké, a je mi líto,
že musím svou lásku navždy opustit.
A řeka plyne v tom truchlivém čase,
stromy se nad ní tiše sklánějí.
Hvězdy vyšly a je tu tak krásně,
že city k tobě se mocně poutají.
Do písku napíšu, že tě mám ráda,
kdo mi to může asi zazlívat?
Kéž by se zas vrátila ta rána,
když jsme se nebáli spolu milovat.
Osudu vzdoruji, ten milost nezná,
láska je víc, než jeho zákony.
Jednou nás povede naše hvězda,
jen ať nás zármutek nyní nezlomí.
srdce odmítá pravdu pochopit.
Je to tak těžké, a je mi líto,
že musím svou lásku navždy opustit.
A řeka plyne v tom truchlivém čase,
stromy se nad ní tiše sklánějí.
Hvězdy vyšly a je tu tak krásně,
že city k tobě se mocně poutají.
Do písku napíšu, že tě mám ráda,
kdo mi to může asi zazlívat?
Kéž by se zas vrátila ta rána,
když jsme se nebáli spolu milovat.
Osudu vzdoruji, ten milost nezná,
láska je víc, než jeho zákony.
Jednou nás povede naše hvězda,
jen ať nás zármutek nyní nezlomí.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Já jsem taky slzela, když jsem to psala. Ale city musí ven. Děkuji ti.
01.04.2011 21:06:00 | Maura
Vyhrkly mi, Mauro, slzy do očí... su ráda, že jsem za TEBOU zavítala... víš, tak nějak mi ty Tvé básně chyběly. ST!*** je zde málo, ale o bodíky nende.
01.04.2011 17:46:00 | NikitaNikaT.
Smutek i naděje, tak má v básničkách být.
01.04.2011 11:02:00 | labuť