Z úžin

Anotace: ...

Občas se volnost
stahuje do úžin
kde fialky od jara
v loukotě větru
pokládají se

Tam tma buší
pod zemí
až kořeny uši napínají o vodě
zahřáté shora
tekoucími stvoly

Občas je volnost
nejvíce když svazuje touha
a být je chtění
nevědět o sobě pro ni
rozprostřenou v mezikvětí

Má tma duši
pod zemí
Je nevlídno a kymácivo
na hřbetě sivého dne
z úžin vzlíná a hřeje tě
můj fialkocit
vonící z plání
svých spoutaných dlaní