Šestý smysl

Anotace: Někdy stačí jeden smysl, aby byl člověk jako smyslů zbavený... Pro všechny, kteří večer usínají s otázkou, zda všechna ta bolest za tu trochu lásky stojí. A zvlášť pro ty, kdo se ráno probouzejí s vědomím, že odpověď je vždycky stejná.

Voníš po hořkých mandlích,
jak kávu když tě polykám,
slazenou kyanidem.

Chutnáš asi jak aspirin.
A hlava? Ta mě bolí dál.
Však zkouším to brát s klidem.

Na dotek pálíš, bodáš,
do kůže jizvy vyrýváš.
Mně víc než jiným lidem.

Pohledem sotva zjistím,
zda víš to, co já tuším jen.
Jak vstříct té svojí lži jdem.

V uších tvůj nádech a sen
šeptaný z blizoučka k ránu.
Nikdy ne bis in idem.

Však jakás ve mě jistota,
že byls, jsi a že budeš dál
mým Romeem i Cidem.