Hanba čili stud
odvracíš oči
tak chladné až žraločí
když ptám se tě na lásku či pud
obrana vlastní intimity
klesá rtuť
našeho teploměru milování
a všechny rekvizity
co nosí tvá hruď
ta černá srdce,co tě pohání
mají další potravu
a přežvykují
zlámaná křídla
dalšího blázna
co špatně zaparkoval v přístavu
a netuší
že nasadí mu mučidla
tortura jasná.
...
i v bezpečí přístavu nebezpečně kotvit
před bouří schovaný, přesto lze stěžeň zlomit
/upřímně falešná, hojivě bolestná ...i to je láska, někdy .../
Tvoje verše bolí ... ale jsou krásné...
ST ...
17.04.2011 16:17:00 | Bambulka