..rozzpívaná..
..rozzpívaná..
Anotace: zůstává ta zredukovaná, ryzí láska / a je to velmi zvláštní, nový, silný pocit...další z řady sms
Čím míň se vidíme, tím míň se mě stesk týká
V rukou se rozzpívá mi papírová harmonika
Vydá pár tónů do nočního ticha
Povětří hladivě zas mými ústy dýchá
na květy ospalé, na zlaté deště toků
na listy pučící, co větve obsypou
Střádám si prožitky, vkládám je do štrozoku
Život je noc a den, střídavé tahy hrou…
°
Čím míň se vidíme, tím míň mě city pálí
Zacinkám paličkou do plotů na cimbály
Pár tónů rozletí se chvatně k ozvěnám
Měsíc je na nebi snad celé věky sám
jeho tvář do dlaní hladina něžně chytá
Kolčava proběhla se hbitě po hrázi
Mraky se trhají, už na obzoru svítá
S novým dnem naděje zlatavě vychází…
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Moc pěkné... řada SMS, právě mi zrovinka jedna přišla :´o( není oškvlivá, je nádherná, nádherně bolavá a Tvé dílko... chtělo by přijít vhod, ale s tím rozdílem, že mne se to silně dotýká, týká... ST!*** za obsah.
14.04.2011 09:28:00 | NikitaNikaT.
Za ranních úsvitů
něžně Tvé verše zní
Do srdcí poetů
vkládáš svou touhu žít
14.04.2011 08:53:00 | labuť
To j.c.
Ty verše tepeš damaškové
na kovadlině dunivé
Tvá slova hoří zdobným kovem
údery zazní citlivě...
14.04.2011 08:25:00 | šuměnka
Je láska příběh o setkání
o stříbrojasu nad řekou
je bojem srdcí beze zbraní
a nerovnicí odvěkou…?
Je láska mostem nad propastí
kde spravedlivý neprošel
či otepí suchého chrastí
žár co změní na popel…?
Je láska pramen živé vody
deštěm, jímž tě vítá jar,
je objektem jen pro kustody
obratných slov pouze pár..?
Láska je družkou kopretiny,
nadějí čerstvě zasetou
kol ticha smutné zátočiny
za stříbrojasu nad řekou...!
***
Jiří
14.04.2011 07:56:00 | j.c.
