Pane můj vzácný jenž mému 
                                                                                   srdci tak krutě vládneš,
                                                                                  Ty držíš k mým citům 
                                                                                  opratě a jiné k nohám tak 
                                                                                  často padneš.
                                                                                  *
                                                                                   Mám se snad bát, že pro mé 
                                                                                   nedostatky jsem lhostejná 
                                                                                   srdci Tvému,či myslíš si,
                                                                                   že láska má nehodí se k Tvému 
                                                                                   jménu.
                                                                                   *
                                                                                    To raději v zapomnění atˇ  mysl
                                                                                     má upadne a lásku ze srdce 
                                                                                     si vyrvu!
                                                                                     Pak po větru ji pustím zoufalou
                                                                                     a nechám ji plout,
                                                                                     snad někam na zem dopadne,
                                                                                      kde nicota leží a nešťastné lásky kout.
                                                                                     *
                                                                                     Tam bude ležet na marách
                                                                                      a otálením zkysne,
                                                                                      Pak usne ve Tvé zapomnění
                                                                                      a kyselostí zhyzdne...
Nezlob se ,ale je to tak krkolomné a šroubované,k těmto pocitům patří spontánost,vyjádření bez konstrukce slov,jak to cítím,tak to říkám.
Vím,že kritika nebývá přijata,ale jak jinak říci autorovi,že by to jistě uměl napsat lépe.
14.04.2011 14:10:00 | mademoiselle secret