Pane můj vzácný jenž mému
srdci tak krutě vládneš,
Ty držíš k mým citům
opratě a jiné k nohám tak
často padneš.
*
Mám se snad bát, že pro mé
nedostatky jsem lhostejná
srdci Tvému,či myslíš si,
že láska má nehodí se k Tvému
jménu.
*
To raději v zapomnění atˇ mysl
má upadne a lásku ze srdce
si vyrvu!
Pak po větru ji pustím zoufalou
a nechám ji plout,
snad někam na zem dopadne,
kde nicota leží a nešťastné lásky kout.
*
Tam bude ležet na marách
a otálením zkysne,
Pak usne ve Tvé zapomnění
a kyselostí zhyzdne...
Nezlob se ,ale je to tak krkolomné a šroubované,k těmto pocitům patří spontánost,vyjádření bez konstrukce slov,jak to cítím,tak to říkám.
Vím,že kritika nebývá přijata,ale jak jinak říci autorovi,že by to jistě uměl napsat lépe.
14.04.2011 14:10:00 | mademoiselle secret