Zas je tu ráno,pošmurný den,
nic se mi nechce,ani jit ven.
bez Tebe usínám,sama vždy vstávám
už nechci bojovat,asi to vzdávám.
*
Tvou vůni po bytě stále tu hledám,
zas sedím nehnutě, Tebe tu nemam.
svou kávu ranní sama si srkám,
nevím jak dál,jen brečím a smrkám.
*
Prokletá láska,bolavý cit,
proč Tebe v srdci musím jen mít.
tak si ho zamknu, zahodím klíč,
už nechci milovat, at je to pryč…
srdci člověk neporučí,
zahodit klíče nepomáhá,
ani rada nepoučí,
někdy se to takhle stává...
musí to samo přebolet,
projít si cestou odpuštění,
ať už je dlouhý či krátký let,
vždycky se rozchod v slzy změní...
15.04.2011 12:45:00 | nejsembásník