.
do ručníku kolem hlavy
ukrývala obdélníky
a ještě se zimou
pokoje chvěla
s jitřenkou
mocnou
chtěla
být
a
taky
pouhou
myšlenkou
dvě mladá těla
zakletá do zrcadla
chvěla se znova touhou
právě ji objímala do ručníku
když dávnou cestou tebe hledala
a čekala oporu v náruči
tak prázdné
na chvíli si v ní
zasmutnila
a potom
usnula
.