Nad ránem, pod klenbou rosy
Nad ránem, pod klenbou rosy
Anotace: ...
'
V půltónech snění
svítání bliká
na múzy básníků
v krajině ticha,
na vílu, co veršům
vlídného smyslu
dá vůni třezalky
a sílu dobromyslu.
Když Slunce probouzí
křoviny horizontu,
navlékám ponožky
a hledám druhou botu,
srdcem vpřed vykročím,
již dlouho od lásky mi plane,
chci spatřit zas ty svůdné rty
polibky urousané.
A venku rosa
v květech se třpytí,
dál hořím touhou
po ňaderném kvítí,
co věčně v rozpuku
v hůrkách Ti voní,
v Ráji, tam u hada
pod jabloní.
Dlouho jsme hledali
ten rosný svět,
nakonec utkán byl
z nití labyrintu,
život nás baví,
celý jeho květ,
zajatci šťastní jsme
jeho zlatistého třpytu.
.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
vidím,že zmněna kraje múze dobře udělala,tvá básnička to jenom dokázala!:-))
20.04.2011 20:08:00 | střelkyně1
krásně utkaná slova s vůní urousaných polibků,pod klenbou rosy nad ránem v půltónech snění,nádhera!!! ST
19.04.2011 20:36:00 | xoxoxo
Člověk se nad Tvými verši upřímně dojímá
jak srdce druhé srdce láskou objímá:-))
Také přeji štěstíčko, ať vás hřeje stále:-)
19.04.2011 13:28:00 | CULIKATÁ
obloha šedivá
změnila se v modrou...
tak už to chodívá
když se dva životy protnou ...
19.04.2011 11:26:00 | nejsembásník
