Anotace: ...nemohu se z místa hnout a přesto měla bych se už rozhodnout.....
Tak jako pavouk na stěnách,
tak jak bezprostředně běží čas,
splétám sítě ze svých snů,
sítě jen nehmotných, vysněných dnů.
Stavím si budoucnost ze vzdušných zámků,
kráčím v nich na ostří světla a tmy,
stále jen bloudím, nevím co chci...
20.08.2006 09:00:00 s.e.n
Ttaké se v sobě často nevyznám,anebo si lecos nechci přiznat.Hezky napsáno.