Anotace: stal se zázrak, pak, že andělé neexistují...
Jsem jako smyslů zbavená,
myslím na svého anděla.
Sestoupil ke mně z nebeských výšin,
rozmlouvá se mnou na zemi,
miluji Tě stále víc,
ty můj Anděli jediný.
Chvěji se rozpaky,
vzhlížím k tobě z pod víčka,
jsem tvoje jarní kytička.
Mám ráda tvoji plachou tvář,
krásný úsměv, očí zář.
Jsem s tebou poutem spojená,
jsi má duševní proměna.
Andílku, sviť pro mne na zemi,
ať štěstí a láska mou duši odmění.
Každý má svého anděla
odehnat ho, no to se prostě nedělá.
Krásné za ST
je to jasné.
08.05.2011 20:10:00 | Paulín