Lásky poblouznění....

Temná noc, město za oknem spí,
jen jedna duše ještě bdí.
Sama však neví, jestli nádherný sen se jí jen zdá,
či snad jej vskutku zná.
Jak si psali, minuty v hodiny se mění,
přichází sladké poblouznění.
Jeho oči jak dvě tůně,
po těch její srdce stůně.
Ten, co jen přítelem se zdál,
si teď její srdce vzal.
Očima ji připoutal
a srdce své ji dal.
Něžné obejmutí, lehké políbení,
né víc, než větru ševelení.
Však vzácné jako můzy políbení!
Mocné to lásky opojení.