Anotace: Ani si nevšímáme kolik krásných okamřikl jen přecházíme a nevěnujeme ji pozornost,možná by stálo za to se někdy i zamyslet a některé věci si podržet
V nádechu šeříku stojíš nahá
jak sedmikráska v kaluži
vyschlé přívalem slz,
tak rudá jako když se v slunci skví
stočený had čekající na svou příležitost.
Oči křičí, uši už nemám
a jazyk vidí-
on mně ukous hlavu
Skepse a zklamání nás pěkně obrousí a nutí nás sahnout si na dno a z dna pěkně nahoru...vždy jsem si myslela že z toho vyrostu a ne,trochu se to mnění ale stále jsem překvapená ze života...jedno pravidlo platí ale stále když je zle není to navěky,bohužel je to i naopak...:-)
05.05.2011 20:37:00 | la loba