MÁ_YOVÁ
MÁ_YOVÁ
Anotace: pracovní název, věnováno:)
MÁ_YOVÁ
---------
Nechala´s pohasnout oblohu
abych moh´spatřit oči zářit.
Hodila sirky do stohů,
plameny, aby četly z tváří
slova, jenž vyryl tam jemnocit.
Jiskrně doutnaly do té tmy
křivky Tvé, zákeřně zahalila
spirálou brazilské polevy
na vlasy po stéblech Ti jí lila
pak jsem já sám lil hvězdný svit.
Řemen z těch vlasů přikove
snýtuje, slepí a poutem sváže
nitro mé s Tvým, že Jakové,
vší stádo, roztrhnout nedokáže
ani když napne šerý sval.
a půjdou zvěsti po kmenech
pamětných lip, po borce buků,
tlumivě naplní, jen je nech,
společné toužení v nerozpuku
Tebou jak vřídlem jsem vytryskal...
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk22.02.2012 14:06:19 Kyška
Hezky se v ní prochází... Avšak neméně pěkné je sledovat, jak se mužská energie přelévá do energie ženské a naopak... Skrze zdejší slova, zdejší básně... a tak
08.05.2011 13:56:00 blue
nápadité, leč se mi zdá že slova na sebe dost ztuha navazují... není to plující spojitá vlna ale odsekávaná přísná zpráva... proto mne toto dílko míň zaujalo..
06.05.2011 15:29:00 šuměnka
Obloha zhasla gestem pouhým
bys mohl spatřit oči plát
Hlavičkám sirek schází nohy
vlasy jim hoří jedenkrát
pro četbu v tváři jemnocitu…
Jiskrná tma má jisté vlohy
do křivek ženských stíny dát
a stvořit krásu polobohyň
polevou vlasy polévat
Spirálou letět k mužským štítům…
Nitro mé s Tvým až do předlohy
si touhy půjde rozehřát
pak v našich tělech času pohyb
se rozeběhne do zahrad
všech potěšení Boshských mýtů…
nemohu jinak; m.i.l.u.j.i T.ě.
06.05.2011 15:05:00 hanele m.
já si myslím že bysme ho měli už Máchovi vyvlastnit - až žije máj nás všech :o)
