Zpověď
Zpověď
Anotace: Promiňte mi prosím, mí drazí čtenáři, to věčné naříkání, literární slzy a lapání po dechu. Budete-li tohoto přeplněni, nečtěte prosím mé řádky - nerada bych byla nosičem pesimismu. Ale věřte mi, že to jde přímo tam zevniř, ze srdce...
Já, dívka z bodláků,
(co na cestě Lásky Slunko jí nesvítí)
teď volám tebe.
Probírám se pramínky citů,
ale ty mi neporadí,
kudy jít,
kam se dát.
Jenže nechci fňukat napořád!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Nebudeš smutná napořád,
slzy osušíš a životu dáš řád.
Láska za ruku tě vezme,
srdce začne plát
a ty se budeš smát.
08.05.2011 19:53:00 | Tamara
Nebój, nebudeš pořád smutná
brzy poznáš, jak láska chutná
ta pravá se srdcem na dlani
a samé culíky vykouzlíš na skráni:-))
Usměj se na mě, honééém:-)
08.05.2011 10:21:00 | CULIKATÁ
Láska přijde...uvidíš. Usmívej se...úsměvy se ti vrátí.I když ne vždy .
08.05.2011 09:58:00 | Azure angel
