Návštěvnost
Nehoda
Nehoda
Anotace: ...
už si nejspíš stavíš kříž.
Ne, nemůžeš být se mnou
a mě už nohy tu zebou.
Stojím na hřbitově sama
a ještě pořád jsem panna.
Čekala jsem na tebe
a dívala se na nebe.
Když zazvonil telefon,
řekli mi že byl to on.
Ten, kterého jsem milovala a miluji…
Teď tu stojím v zimě a tělo Tvoje
zakopáno na hřbitově hnije…
A čí to byla vina?
Na to se ptám pořád…
Který to byl neřád?
Ten co Ti odstranil brzdy…
A já tu teď stojím
a slzy mi stékají po tvářích.
Myslet na Tebe nikdy nebyl hřích…
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskJá to psala když mi zemřel děda, sice tam píšu o klukovi, který pro mě hodně znamenal a taky znamená... Smutné básně mi moc nejdou, stejně toho po mně nemůžete chtít víc, je mi teprve 14... ;)
03.02.2006 11:31:00 | Toxic Freesia
Souhlasím s Temnymzakoutim, myšlenku to má, a to velmi smutnou, ale je to zpracováno tak, že tvé emoce nejsou cítit tak moc, jak je určitě vevnitř cítíš...
02.02.2006 23:19:00 | Odváté zrnko popela
Tak to je trošku morbidní, říkat o své lásce, že jeho tělo ve hrobě hnije, jestli to měla být ironie, tak nepovedená...
02.02.2006 21:27:00 | Souný
Tohle se mi moc nelíbilo,promin...chyběl tomu nějaký rytmus,bylo to takové celé mdlé.Zase na druhou stranu to mělo hezkou myšlenku...:)
02.02.2006 20:46:00 | temnezakoutimojiduse