Vzpomínka

Pomalu slunce zapadalo,
byl pozdní večer, měsíc máj.
Dal jsi mi moc a nebo málo
když jsi jen pro mne tenktát hrál?

Kytara podvečerem zněla,
když jsi ji něžně pohladil.
A já už tenkrát tolik chtěla
uchovat krásu těchto chvil.

Ať slunce ještě nezapadá,
i když klekání zní od zvonic.
Už tenkrát jsem tě měla ráda.
A mám tě dodnes. Stále víc.