Soužití

Na počátku jsi mi hlavu plet‘
sladký to závan naivity
Společně přes 21 let
a nyní zkouška reality

Každodenní shon nám vládne
zvyk se stává nutností
Láska skomírá a chřadne,
do srdce nás nepustí

Časem uvadlí a už nekvetem‘
usycháme jak luční kvítí ve váze
Oddáni práci a dětem
Život, jen tak nedá se..

Není jen jednoho vina
pouze vedle sebe být
a žít tak trochu každý jinak
tak odlišné než SPOLU ŽÍT!

Chtěla bych se na tebe těšit
až budeš se domů z práce vracet
Ne, neustále něco řešit,
co zaplatit a kdy co splácet…

Polibek ráno necháš mi na líčku,
budu k tobě vzhlížet zas
A někdy jen tak přineseš kytičku
víra v lásku už zůstane v nás.