Anotace: :/(
Jakmile vidím slunce krásně zářit,
a vítr mě hladí svými melodiemi,
začíná se vždy i něco dařit,
člověk má chuť se smát.
Jenže počasí je nestálé,
stejně tak i život,
a tak nadále,
moje srdce doufá,
v lásky skvost.
Až zas začne pršet,
a slzy budou po tvářích stékat,
chci od tebe slyšet,
že mě máš rád.
Bohužel jen moje srdce bije,
a to tvoje je hluché,...
já bloudím dál,
jako opuštěný vlk, který vyje,
stále sám.
19.05.2011 10:20:00 Kozoroh 1
Třeba to jeho také bije,
jen se to snaží jaksi skrýt,
tišší je jeho melodie,
neví, zda může Láskou žít.
Pokud se člověk jednou spálil,
nese to svoje ovoce
a když se touhám Lásky vzdálil,
neví ještě, že i on chce
vrhnout se zas do dravé řeky,
která se Láskou nazývá,
pokud byl sám již dlouhé věky,
z vážného vztahu snad strach má...
Protože jsem už trošku v obraze, vycházím z vlastních prožitků. Někdy chlap potřebuje hodně odvahy, aby upřednostnil Lásku na svém žebříčku hodnot, když už se někdy spálil. Pokud není založením hazardér, někdy mu dost trvá, než se k té riskantní operaci odváží. Někteří muži bývají v podstatě velmi plaší...;o)