Čtení ve tmě

Čteš ve tmě marně
mou nikdy nenapsaná psaní
stýká se šero s obzorem
jak cizí dlaň
a příliš sladké lhaní

Posloucháš ve tmě, srdce
tvým smutkem unavený buben
membrány touhy vibrují
v těle
když unavíš ho studem

Čteš ve mně marně
těla jsou stíny
tmou propletená písma
vtiskni se do ní
a nebuď příliš přísná

Končí tvá noc, dočti ji celou
ať nechybí ji tečka
těla jsou v dešti nehybná
bosá,
tvá malá chodidla
…
a pošlapaná vlečka